Rozhovor s Adélou Šiškovou

Adéla Šišková- "Ve volném volném čase se věnuji sportu a pohybu. Ráda cestuji a užívám si život plnými doušky!"

Absolventka Waldorfského lycea v Příbrami. Nyní studuje Pedagogickoufakultu v Plzni, obor Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, bydlí však v Praze. Plzeň i Praha jsou jejími srdcovými městy, ve kterých se cítí doma. Během studia pracuje v lesní školce a hlídá děti.

Jaký je váš pohled na waldorfskou školu (WŠ) z pohledu vzpomínek dítěte?


Na waldorfskou školu jsem nastoupila až v patnácti letech. Jsou to tedy spíše vzpomínky dospívajícího člověka. Můj pohled na waldorfskou školu je samozřejmě pozitivní. Díky kvalitním učitelům na škole jsem si uvědomila, čím se chci živit a jakým směrem bych chtěla, aby můj život směřoval.

Co vám WŠ přinesla?

Waldorfská škola mi přinesla spoustu krásných zážitků, zkušeností a hlavně řadu přátel. Z některých kantorů se po absolvování školy stali mí dobří přátele. Díky tomu jsem stále s waldorfskou školou v kontaktu. Po maturitě jsem například jela s tehdejší 10.třídou (prvním ročníkem) na adaptační kurz do Chorvatska. To samé platí u akcí pořádaných školou, jako jsou waldeny, jarmarky a maturitní plesy. Tam se vždy sejde skvělá skupina lidí, kterou tvoří absolventi a učitelé. Na tuto skupinu je vždy krásný pohled, protože z ní jde cítit lidské dobro. Za to jsem moc ráda! Přinesla mi do života také můj životní vzor. A to mojí třídní učitelku Zuzanu Angelovou, která pro nás byla a stále je velkou oporou a tím nejlepším průvodcem.

Díky waldorfu jsem si ale také zkusila práci na poli, hraní divadla a zeměměřičství. K těmto věcem bych se v životě asi jen tak nedostala. Za tyto zkušenosti jsem velice ráda.

Kam směřovaly vaše kroky po WŠ?

Vždy jsem chtěla být učitelkou a na waldorfu jsem k tomu měla velkou podporu. Po maturitě jsem se hlásila na Fakultu pedagogickou do Plzně na obor Učitelství pro 1.stupeň. Tam jsem se úspěšně dostala a stále studuji. Momentálně jsem ve druhém ročníku.

Jaký byl přechod z WŠ na klasický systém vzdělávání, případně naopak?

Mohu posoudit přechod z klasického systému na WŠ. Pamatuji si, že začátek prvního ročníku na střední waldorfské škole mě doprovázelo spoustu změn. Na adaptační kurz jsme jeli do Nové Vsi nad Popelkou, kde jsme pracovali na poli, v dílně a na zahradě. Také jsme si sami vařili. Pro mě byl tento kurz velkým překvapením a pamatuji si, že první dny pro mě jako pro adolescenta byly náročné. Ovšem tenhle týden nás všechny velmi sblížil a odjížděli jsme nadšení. To samé mohu říci o výuce na WŠ. Během prvního ročníku jsem poněkud bojovala a na charakteristiku waldorfské školy si nemohla zvyknout. Po nějakém čase jsem se rozhodla, že přestoupím na střední pedagogickou školu. Tam jsem strávila dvě pololetí a vrátila se zpět na waldorf. Za zkoušku klasické střední školy jsem byla velice ráda, jelikož jsem zjistila, že tam má duše trpí. Byla jsem stále ve stresu a v napětí. Waldorfu jsem si potom velice vážila a uvědomovala jsem si kvality této školy.

Jestli a jak vás WŠ připravila na další vzdělávání, pracovní uplatnění a osobní (nepracovní) život? Případně co jiného než WŠ vás ve zmíněných oblastech posouvalo?

Jako student WŠ jsem si často stěžovala, že si z výuky neodnáším žádné vědomosti. Často jsem si stěžovala, že ve škole nic neděláme a je to pro mě ztráta času. Měla jsem představu, že jedině biflováním se vše naučím. Teď zpětně ale vím, co jsme se bez biflování naučili a co vše nám to přineslo. WŠ mě naučila komunikovat s lidmi, umět dělat kompromisy a nad věcmi přemýšlet. To je pro můj osobní život to nejdůležitější. Přestože na vysoké škole mi chybí znalosti z oblasti matematiky a jiných předmětů, myslím si, že pokud člověk chce, dokáže vše dohnat sám a věci se doučit.

Jaká je vaše oblast působení dnes? Máte pocit, že vás k vašemu oboru nasměrovala WŠ?

Během studia pracuji v lesní školce a hlídám děti. Jak jsem již zmínila, již od dětství jsem chtěla být paní učitelkou. Waldorfskou školu v Příbrami tvoří základní i střední škola. Paní učitelky jak ze střední, tak i ze základní školy mi nabídly, že po vystudování vysoké školy zde budu moci učit. To bylo a stále je pro mě velkou motivací. Díky podpoře a důvěře učitelů mě určitě waldorfská škola nasměrovala k dalšímu studiu.

Jak vidíte WŠ z pohledu dospělého?

Vidím ji v dobrém světle. Waldorfská škola je pro mě ideálním místem pro vzdělávání. Co se mi na waldorfské škole velmi líbí je prostředí školy. Jsou to většinou krásné, útulné a vřelé prostory. Waldorfská škola v Příbrami ve mně vždy vzbuzovala klid a cítila jsem se tam dobře. Musím říct, že takové místo mi chybí. Pamatuji si, že ve čtvrtém ročníku jsme ve škole i přespávali. To na klasické škole bych asi nezažila. Na čas, který jsem na WŠ strávila vzpomínám s láskou. Také jsem si nyní vzpomněla, jak jsem se ve třetím ročníku rozhodovala nad cestou do Etiopie. Moje třídní učitelka Zuzana Angelová mi tehdy řekla, ať se seberu a jedu. V cestování nás velmi podporovala a díky ní, jsem se do té Etiopie opravdu podívala.

Co si myslíte o waldorfské pedagogice obecně?

Jsem její fanoušek.. Jak jsem zmínila v předešlé odpovědi, tak je pro mě waldorfská škola ideálním místem pro vzdělávání. Celý proces vzdělávání ale záleží na hlavně na učiteli a žákovi. Učitel musí být dobrým průvodcem a hlavně také člověkem. To se na tom celém procesu vzdělávání odráží. S charakteristikou waldorfské pedagogiky naprosto souzním a chci se jí věnovat. Jsem vděčná, že jsem měla příležitost na Waldorfském lyceu v Příbrami studovat.