Léčebná pedagogika

Anthroposofická léčebná pedagogika je obor vycházející z anthroposofie zahrnující výchovu, vzdělávání, diagnostiku a terapii dětí a mladistvých s určitým zdravotním či sociálním postižením na základě anthroposofického pohledu na člověka a jejím východiskem je důsledná mezioborová spolupráce pedagogiky, medicíny a sociálního elementu.

První seminář v léčebně pedagogické oblasti byl veden Rudolfem Steinerem v Curychu v roce 1924, bylo to ve stejném roce, ve kterém vedl Léčebně pedagogický kurz v Dornachu, jehož prostřednictvím načrtl výchozí obrysy anthroposofické léčebné pedagogiky, které byly účastníky ve své praxi nadále propracovány a rozvíjeny. Kurzu se účastnili jak léčební pedagogové a učitelé, tak lékaři a svou práci zde opíral o stanovisko anthroposofického lékaře, v tomto případě Ity Wegmanové. V léčebně pedagogickém kurzu tak dal základ pro hnutí, do kterého nedlouho poté vstoupil také Karl König, a které je dnes ve světě známé jako léčebná pedagogika na anthroposofickém základě, sociální terapie a hnutí camphillu.

Rudolf Steiner v Léčebně pedagogickém kurzu poznamenává: "Ten, kdo chce být vychovatelem postižených dětí, ten nikdy nekončí, pro toho je každé dítě vždy novým problémem, novým tajemstvím. Záleží pouze na tom, abychom se nechali bytostí dítěte vést. Pak přijdeme na to, co v jednotlivém případu dělat. Je to nepohodlná cesta, ale jedině taková práce je reálná. Proto záleží ve smyslu této duchovní vědy tak silně na tom, abychom právě jakožto vychovatelé pěstovali sebevýchovu v nejvyšším smyslu." Budoucnost anthroposofické léčebné pedagogiky tak nespočívá především na metodice, ale na rozvoji osobnosti každého jedince, který chce svou osobností působit na druhé.

V tomto ohledu je práce na sobě podstatnou součástí celkového studijního procesu, protože individualita jednotlivce, která si je vědoma sama sebe, je schopná pohlížet a rozumět individualitě druhého člověka.

zdroj: https://www.akademietabor.cz/studium/studijni-programy/lecebna-pedagogika-umelecka-socialni-terapie