Rozhovor s MgA. Mojmírem Dlabolou

MgA. Mojmír Dlabola - jeden z prvních žáků waldorfské školy v Semilech, absolvent Fakulty umění a designu UJEP Ústí nad Labem, katedry užitého umění a elektronického obrazu. V současné době žije v Semilech, kde pracuje částečně jako pedagog na Waldorfském lyceu, na kterém učí umělecké kurzy a mediální výchovu. Jeho další profesí i koníčkem je audiovizuální tvorba. Ve svém volném čase se rád koupe v Jizeře, medituje s motyčkou na zahradě a cvičí jógu. V současnosti zcela propadl kouzlu lezení po skalách a snaze si svépomocí vybudovat obytnou dodávku. Velmi rád ochutnává pivo, nejlépe z malých, lokálních pivovarů. Má dva psy - Majdu a Boba. Jak vzpomíná na školní léta? Kde působí dnes? V rámci cyklu "Rozhovory s absolventy" odpovídal Martině K. Wittmayerové.

Jaký je váš pohled na waldorfskou školu (WŠ) z pohledu vzpomínek dítěte?

Pamatuji si spoustu hezkých i nepříjemných zážitků. Mezi ty příjemné patřila například pestrá výuka, plno různých výletů a školních akcí. Také si velmi dobře vybavuji těšení se na jednotlivé slavnosti a jiné rituály. Mezi těmi negativními zážitky nejvíce vynikají nepříjemné dotazování ohledně ,,jinakosti" naší školy z mého bezprostředního okolí. Hrál jsem závodně tenis a jako dítě jsem se občas neuměl argumentačně bránit nepříjemným poznámkám. Alternativní škola na malém městě bohužel takovýmto předsudkům čelí i v současnosti. A nejen na městě malém.

C o vám WŠ přinesla?

Netuším, co z jednotlivých aspektů je nebo není ovlivněné samotnou školou, nicméně WŠ mi rozhodně přinesla vztah k umění a řemeslu, dále pak přetrvávající přátelství a jelikož nyní na WŠ částečně učím, tak i samotné zaměstnání a s ním spojené méně i více uvěřitelné zážitky všeho druhu. V neposlední řadě mi také přinesla zajímavé kolegy a inspirativní setkání se studenty.

Kam směřovaly vaše kroky po WŠ?

Po WŠ jsem šel studovat střední umělecko-průmyslovou školu, poté fakultu umění a designu.

Jaký byl přechod z WŠ na klasický systém vzdělávání?

Přechod na klasický systém pro mne nebyl nijak drastický. Šel jsem studovat umění a řemeslo, kde jsme spoustu času trávili na ateliéru nebo v dílnách. Nebylo nás tam tolik a panovala zde často velmi rodinná atmosféra. Jak na střední, tak i na vysoké škole. Jediný rozdíl byl v přístupu k učivu v teoretických předmětech. Jiná metodika, rytmus výuky atd.

Připravila vás WŠ na další vzdělávání, pracovní uplatnění a osobní (nepracovní) život?

Rozhodně ano. Především ve zmiňované oblasti uměleckých a řemeslných činností. Dále bych mohl psát o osobním rozvoji, vyšší empatii a spoustě dalších ušlechtilých vlastnostech, ale jak jsem již nastínil, není v mých sebepozorovacích schopnostech, zda to bylo právě školou, rodinným zázemím či například volnočasovými aktivitami mimo WŠ. Bystrý čtenář si pravděpodobně odpoví sám. Bylo to zcela určitě kombinací toho všeho. A to jsem ani nezmínil vliv karmického předurčení, tehdejší vesmírnou konstelaci a jiné důležité životní faktory...

Co jiného než WŠ vás ve zmíněných oblastech posouvalo?

Asi již mezi řádky nastíněná všemocná Ruka osudu a jiné kauzální záležitosti.

Jaká je vaše oblast působení dnes? Máte pocit, že vás k vašemu oboru nasměrovala WŠ?

Dnes se uplatňuji částečně ve školství a částečně v jiných kreativních oborech. Veškeré rukodělné práce s přírodními materiály, barevné prostředí školy, či třeba dramatická výchova, to vše, jak známo, vytváří a podporuje v člověku neocenitelnou vlastnost, které se říká kreativita. Ta nemusí být ovšem spjata pouze s uměním. Dost nám pomáhá v životě samotném a mimo jiné také posouvá svět směrem kupředu. Tímto mírným odbočením jsem se dostal k jádru oné "oblasti", které jsem kdysi výrazným způsobem na WŠ nabyl.

Na úplný závěr této rozvolněné odpovědi bych ještě rád podotknul, že kdyby mojí rodiče tehdy nebyli tak odvážní a nedali mne do první třídy nově vznikající alternativní školy, tento článek by jste teď zcela jistě nečetli. Díky!

Jak vidíte WŠ z pohledu dospělého?

Jelikož jsem WŠ absolvoval, učím na ní a mám za sebou i nějaké ty waldorfské semináře, můj pohled je především velmi zaujatý. Zaujatý v tom nejlepším slova smyslu. Myslím si, že WŠ je velmi dobrou součástí výbavy pro život.

Co si myslíte o waldorfské pedagogice obecně?

V obecných rovinách moc často neuvažuji a ani to příliš neumím. Takže bych rád místo toho popřál hezké počtení a pevně věřím, že se tento článek dostane do širšího okruhu čtenářů, nejen toho waldorfského.

Mojmír Dlabola, toho času na lyžařském kurzu s 10. třídou na chatě Bosna.

Tento i další rozhovory naleznete na našem webu, fcb stránkách, v časopise Člověk a výchova.